Rozhovor s Předsedkyní Profesního sdružení přechodných pěstounů Radkou Švecovou o přechodném pěstounství

Na Vánoční benefiční koncert, který se konal 6. prosince 2024 v Břevnovském klášteře, přijali pozvání velmi vážení hosté. Jednou z nich byla paní Mgr. Radka Švecová, předsedkyně Profesního sdružení přechodných pěstounů a dlouholetá přechodná pěstounka. Pokud jste neměli možnost slyšet inspirativní rozhovor s moderátorkou koncertu Bárou Kodetovou, přinášíme vám jej zde. Získejte pohled do života inspirativní dobrosrdečné ženy, která se věnuje laskavé péči o ty nejmenší.
Mgr. Radka Švecová, Předsedkyně Profesního sdružení přechodných pěstounů

Mgr. Radka Švecová, původním povoláním sociální pedagog, se celé profesní období pohybuje v sociální oblasti a posledních 15 let v neziskovém sektoru. Více než deset let je přechodnou pěstounkou a pečovala s manželem již o 14 dětí. Jako předsedkyně Profesního sdružení přechodných pěstounů a zakládající členka Aliance náhradních rodin ČR se aktivně pohybuje v oblasti NRP, zaměřuje se na pěstounství a podporu pěstounů, především pěstounů na přechodnou dobu.
Rozhovor: moderátorka Bára Kodetová a host Radka Švecová

Jak jste se k tomu dostala, že jste se stala předsedkyní přechodných pěstounů? Kdy Vás poprvé napadlo, že se chcete starat o děti?
Já jsem se k tomu dostala úplnou náhodou. V jednom časopise jsem četla, že tohle je v naší republice možné. Bylo to před více jak 11–12 lety a rozhodla jsem se, že to bude smysl mého života. Ani jsem netušila, že naplňuji myšlenku, kterou tady dobré víly z NF La Vida Loca přinesly. Kufříky dostáváme v porodnici s děťátky a ty kufříky je pak provázejí celý život. Již od prvopočátku do nich dáváme jejich první vzpomínky, aby tam nebyla žádná prázdná bílá místa a aby jejich život byl naplněn od samého začátku. I když měl obtížný začátek, ale dál měl krásný a šťastný konec.
Mohu se zeptat, čím jste se předtím zabývala? Jaké bylo Vaše povolání, než Vás toto oslovilo?
Já jsem z pomáhajících profesí, původně sociální pracovnice, takže jsem k tomu měla hodně blízko. Měla jsem kolem sebe lidi, kteří potřebují pomoc, potřebují doprovázet. Zjistila jsem, že když se začne na samém začátku a postaví se pevné skvělé základy, pak je lépe na čem stavět.
Pro mě je asi nejbolavější otázka, jak dokážete děti po roce předat. Co se děje ve Vašem srdci, když na ten okamžik dojde?
U nás děti mohou být maximálně rok a jsme rádi, když najdou svou stálou rodinu co nejdříve. Naše péče by měla být co nejkratší. Samozřejmě někdy to nejde, je to komplikované. První předávání byla hodně těžká, oplakala jsem to, neuměla jsem se se svými city vůbec vypořádat. Ale postupem času, s těmi zkušenostmi, které mám – teď mám v péči čtrnácté dítě – jsem získala jistotu, že je důležité děti provést, dát jim ty pevné základy a předat je nové milující rodině. Předáváme je dlouhodobějším procesem, ne z náruče do náruče. Postupně odcházíme a nová rodina přichází. Není to jednorázové, ale dlouhodobý proces. Děti to pak mají jednodušší, protože nám jen zamávají a odcházejí s novou rodinou.

Pro mě je největší odměnou, že jsem s těmi dětmi v kontaktu. Tomu nejstaršímu bude 13 let a s ostatními mám dlouhodobý vztah. Moje rodina se tak rozšířila a vidím, že ten začátek měl velký smysl. Je důležité, aby děti věděly, jak to všechno bylo. Některé se snaží získat informace o své rodině a my jim v tom pomáháme, protože to je pro budování jejich identity velmi důležité.
Ještě by mě zajímalo, kolik máte pod sebou takových báječných statečných lidí jako jste Vy?
Když jsem začínala, bylo nás necelých 20 v republice. To bylo před 13 lety. Dnes je nás 955 (údaj k prosinci 2024). Naše péče nespočívá jen v péči o miminka, i když to je prioritou přechodné pěstounské péče, jak to zákon ukládá. Nicméně, pokud je jakékoliv dítě v krizové situaci a nemůže být se svou rodinou, měli bychom nastoupit my.
Rodina je nejdůležitější kámen v životě. Když děti přicházejí z nefunkční rodiny, učíme je, že existuje i funkční, krásná rodina plná bezpodmínečné lásky. Učíme je, aby milovaly, cítily se bezpečně a naplnily svůj život láskou, kterou jim předáváme.