top of page

Příběh adoptivní maminky Katky: Do kufříku dceři dáváme ty nejdůležitější okamžiky a vzpomínky

V rozhovoru popisuje paní Katka její cestu k adopci, první dny doma s adoptovanou dcerou. Mluví také o tom, v čem vidí největší smysl našich kufříků.


Jaká byla vaše cesta k adopci?


Naše cesta k adopci a než jsme k ní dospěli byla poměrně dlouhá. Po 8 letech trnité a bolestivé cesty jsme se rozhodli pro osvojení děťátka. Pak to šlo docela rychle. Za 15 měsíců jsme prošli celým procesem a za kouzelných 9 měsíců od schválení jsme se stali náhradními rodiči pro nás té nejúžasnější holčičky z celého vesmíru.


Co jste zažívali, když zazvonil kouzelný telefon?


Šok, neskutečné emoce štěstí, lásky a radosti. Nemohli jsme uvěřit, že se to opravdu stalo. Náš sen se stal skutečností. Jeden telefon z kraje, který nám změnil celý život.


Domů jste si vezli miminko rovnou z porodnice? Dostali jste s sebou i kufřík se vzpomínkami na první dny?


Ano, miminko jsme si dovedli přímo z porodnice, za což budu vděčná do konce svého života. Už od prvních dnů jsme naší holčičce mohli poskytnout láskyplnou náruč a děkuji za to každý den. Potkalo nás obrovské štěstí, a to čekání opravdu stálo za to. Kufřík jsme dostali a máme ho v pokojíčku, ve kterém společně spinkáme a máme ho na místě, o kterém dcerka ví.





Co jste v kufříku měli?


V kufříku bylo krásné růžové oblečení a dcerka má s ním fotku na památku. Také bodýčko, háčkovaná hračka, dudlík, kniha Děti srdce a nějaké drobné pozornosti z porodnice.


Už jste přidali nějaké další vzpomínky?


Ano, doplňuji do kufříku ty nejdůležitější okamžiky a vzpomínky. Přidala jsem tam fotografie bio rodiny, kopii zprávy z porodnice, moje dopisy, které jsem dcerce psala před jejím přijetím, dopis, který ji píšu každý rok, informace ze spisu z krajského úřadu, knihu života se základy, kterou budeme s dcerkou spolu tvořit, první dárek k Vánocům od nás s mužem a dárek z prvního setkání s jejími sourozenci. Z čeho mám velkou radost, je otisk její nožičky od sestřiček z porodnice.



Co pro vás a do budoucna pro maličkou znamená takový kufřík vzpomínek?


Je to skvělý nápad. Jsem za kufřík vděčná a z celého srdce za něj moc děkuji. Protože díky takovému kufříku mě napadlo pravidelně ukládat to, co si myslím, že dcerce pomůže lépe pochopit její příběh a pomůže jí k rozvoji její identity. Kufřík si spolu pravidelně prohlížíme, líbí se jí namalované obrázky, ale s obsahem jsem zatím opatrná. Těším se až dcerka trošku povyroste, nebude mít tendenci všechno mačkat a budeme si spolu vše prohlížet a doplňovat, co bude chtít mít v kufříku i ona.


コメント


bottom of page