Ne každý vyrůstá ve své původní rodině. Až 500 dětí každý rok opouští porodnici bez své biologické matky a k pěstounům, adoptivním rodičům nebo do kojeneckého ústavu si nese jen propouštěcí zprávu z porodnice. Nedozví se z ní ale, jak přišlo na svět, jak vypadalo ani, kdo ho choval v náručí místo maminky.

 

Pro tyto děti napadlo vrchní sestru FNKV Michaelu Chmelařovou schraňovat první vzpomínky a Martina Opava s Ivou Říhovou z Nadačního fondu La Vida Loca její myšlenku realizují Životem v kufříku. Od r. 2015 postupně zapojují porodnice z celé České republiky a spolu se zdravotníky plní dětem kufříky porodním náramkem, fotografiemi, prvním dudlíkem, oblečkem nebo hračkou, kterou uháčkovala jedna z dobrovolnic a spoustou osobních předmětů a vzkazů. 

 

Málokdo si dovede představit, jak těžké je pro děti vyrovnat se v dospívání s tím, že je matka po porodu odložila. Cítí se nechtěné, nevědí nic o začátku svého života, nemohou srovnávat svou podobu s vlastními dětmi a prožívat pocit rodinné sounáležitosti. Život v kufříku jim dává vědět, že i tyto děti byly milovány, s láskou chovány sestřičkami, opečovávány lékaři, že jim babičky v domovech pro seniory ručně vyrobily hračky a myslely na ně. Kufřík nese jasnou zprávu: